pondělí 21. května 2018

BŘESTECKÁ ŠPICA

V sobotu 19. května se jel už osmý ročník Břestecké Špice. Startovalo se klasicky od Krtka a i když to ráno vypadalo nejistě, jako obvykle se pořadatelům povedlo zařídit výborné počasí a okolo padesáti závodníků. Škoda že se nás z oddílu zúčastnilo tak málo.
Jak už jsem byl dřív poučen, nejedná se o závod, ale cykloturistickou akci, a tudíž se i přes ukrutné tempo dá stavit cestou na oběd a do cukrárny. Kvůli deštivému týdnu si všichni kromě Ladi vybrali silniční trasy, jenom on si jel do lesů vyzbírat orientační šipky v Kudlovské, které den před tím v dešti instaloval.

Pořadatelský chumel

Naši nadějní jezdci

Cílový finiš


Nejvyšší popoháněč

Nejdrsnější bahňáci





Na závěr patří poděkování pořadatelům za pěknou akci a příští rok se jede opět.

středa 28. března 2018

Tak různě z Tater

Tuto zimu se mi povedlo být dost často v Tatrách, s různými parťáky i bez. Letos přišla taková zajímavá móda, že se všichni nějak poškozují. Trhají si ramena, kýly, lámou žebra, nebo aspoň berou chřipky a podobně. Sice i tak většinou jedou, ale musí se dost opatrně. A když nejedou, nezbývá než si dělat společnost sám.
Nevím jestli má smysl se nějak rozepisovat o těsném pytlení Titanové pasti, lavinách a historkách o lezení bez... Ale myslím, že některé počiny byly docela hezké, krajinářsky vděčné a možná budou pro někoho inspirací.
Třeba takový skialpošský Výlet přes pět dolin. Dá se zvládnout za den a je moc pěkný.
To se tak ve 3 vyhrabete z postele na Brnčálce a o půl paté už klapkáte pěkně potmě přes Vel´kú Zmrzlú dolinu na Baraní rohy. Pak sjedete do Malé studené doliny k Téryho chatě. Odtud na Sedielko a Javorovou dolinou až Pod Muráň k Tatranské Javorině, přes Zadné Meďodoly na Kopské sedlo a šupky dupky zpátky přes dolinu Bielych plies na Brnčálu. Když budete lemra jako já, budete zpátky na chatě v 8 večer. A když budete mít lepší podmínku, bez krusty v Javorové, opatrného lavírováním mezi deskami ve žlabech a nabalování sněhu na lyže, tak se to dá zakončit mnohem dřív.
Brnčálka
Výhledy z Vel´kej Zmrzlej k Brnčálce
Malá Studená dolina ze Sedielka
Sedielko
Javorová dolina a Sedielko vzadu
Zadné Meďodoly, vzadu Javorová dolina
Taky byl hezký Karbunkulový hrebeň. Vzdušný hřeben, ve skutečnosti vzdušnější než na fotce - s trochu nejistým sněhem, ale záleží na aktuálních podmínkách. Na Malém Kolového štítu to bylo v mém případě už nejisté hodně, ale dá se to slanit diagonálně doprava na sestupový žlab z Belasého sedla.

Karbunkulový hrebeň - Kopiniaky



Nebo cesta JV roklinou na Východnú Žeruchovú vežu s pokračováním hřebenem na vrchol.

Led na Žeruchy - JV roklina
Výhledy na Malý Kežmarák
Hřeben na Žeruchovkách

Pastička

pondělí 26. března 2018

Fontainebleau 2018

Říká se: do třetice všeho dobrého - v našem případě spíše studeného. Chtěli jsme zkrátka vyzkoušet jak vypadají pravé podmínky v nejlepší bouldrové oblasti světa tj. teploty lehce nad nulou, vítr. Výjezd začal sněhem, který naštěstí rychle odtál, zima však zůstala až do odjezdu, na druhou stranu celý týden pořádně nezapršelo což byl skoro zázrak. Zvládli jsme tak dolézt skoro všechny resty z předminulého roku, celkem 21 bouldrů 7A až 7B a spoustu lehčích. Foto: Jelen, Přema, Mário.



oblast Bas Cuvier




oblast Éléphant




středem vede boulder obtížnosti 5A


oblast Rocher Canon



oblast Bois Rond: La Fausse Quille 6C

místní strašák


oblast 95.2: L´Ange Naïf 7A+




oblast Franchard Isatis: Nezzundorma 7A


oblast Bas Cuvier po oteplení 


pondělí 15. ledna 2018

OMAN

Na konci října jsme zvolili netradiční lezeckopoznávací výlet do Ománu. Nejlepší (nejlevnější) variantou se ukázalo vzít to letecky do Dubaje, a pak autem do Ománu. Naplánované to bylo ideálně. Půjčit auto není problém, problém nastává ho dostat přes hranice. Ne všechny společnosti zaručí, že projedeme kontrolou a hlavně pojistka do cicí země je snad trojnásobná.
Takže varianta B: Dubaj-Muscat busem.
Z letiště metrem dvě zastávky - city centr (6dirham).
Bus do Muscatu (55 dirham) cca 6-7 hodin (podle kontrol na hranicích), noční bus jede 21:00, 23:00, 3:00.
Cestování busem celkem pohoda, ale doporučuji se teple obléct, bo řidič autobusu to trochu přehnal s klimou.Venku bylo 32°C a on to uvnitř busu srazil na 15°C.
Na hranicích žádná prdel. Celý bág vysypat a na druhých hranicích to samé.
Výstup z Emirátu 10 €. Vstup do Ománu 20 Rial (dá se platit kartou, lepší je mít hotovost v tamní měně).
Bus zastavuje asi 10 min od letiště, taxik se to dá usmlouvat za 5 Rialu.
Auto půjčujeme na letišti. Cena osobáku na 14 dní s pojištěním 200-300€, 4x4 500€ a víc (benál 0,125 Rialu).
Pro lepší dostupnost doporučuji půjčit určitě 4x4.
Jídlo - všude u benzinek cca 1 rial(menší wrap, bageta), jinak ve městě u indů - kuře, ryba 2 Rial
Pití - balené vody v obchodech a na benzinkách, ale v každé vesnici je chladák, kde si můžeš kdykoli načepovat chlazenou vodu zadarmo a ještě pokecat s místníma, kteří tě pohostí kafem a datlema.
Co se týče alkoholu tak se dá sehnat jen v resortech, kde musíš být ubytovaný a nebo znát někoho , kdo ti to z rezortu propašuje.
Kartuše na vařeni se dají sehnat třeba v obchodech Lulu.
Orientace - jeli jsme podle knižního průvodce - byl totálně na HOVNO!!!
Doporučuji aplikaci 27 Crags.
Spaní - spíme, kde se dá.Dá se všude, nikdo to neřeší.































cestám zdar
Delli