neděle 21. srpna 2016

Objevování severu - Jeseníky

Nadpis klidně mohl být Ludvíkov vol. III, ale už by to vypadalo, že jinam nejezdíme... Letošní dovolená se nesla (kromě bouldrování na místních kamenech) v duchu objevování (pro nás) nových skalních oblastí: Dobřečova a Čertových kamenů u Jeseníku. Teploty byly lezecky mnohem příznivější než minuloroční vedra, 15 stupňů nebylo výjimkou a pršelo jen jednu noc, jenže kůži na prstech a sílu máte jen jednu.

kostelík Ludvíkov

autokemp Dolina


Dobřečov nacházející se ve stejnojmenné vesničce, malá krásná oblast nedaleko známého Rabštejna takže materiál podobný - břidlice, do 1 km od auta (přístup je dobře popsán v průvodci Moravské skály). Skalní pás není dlouhý a především vysoký jen asi 15m (což vyhovuje bouldristům), stačí krátké lano a několik expresek. Prostředí vhodné i pro děti - rovina a obtížnost cest od 4 po 10. Skvěle jsme si zalezli a i přes vzdálenost od UH přijedeme rádi znovu, budeme-li mířit tímto směrem.

obec Dobřečov

Dobřečov skalní pás



Čertovy kameny u Jeseníku, našinec zná především ty Lidečkovské, přístup je opět popsán v průvodci Moravské skály, případně aktualizace zde. Většina skal je přímo pod chatou a vyhlídkou na město Jeseník, je zde i nějaké útulna, ohniště, tělocvičné atrakce a opět velká rozmanitost v obtížnostech. Vzhledem k okolnostem (krátké lano, prsty na kaši) jsme zde k naší škodě vůbec nelezli, snad se podaří návrat a zdejší zajímavý materiál - pegmatit ještě okusíme, rozhodně s delším lanem.

Čertovy kameny - Pekelník JV stěna

Čertovy kameny - Pekelník SZ stěna

A dovolenkové aktivity, při kterých sice dorůstá kůže na prstech, ale ztrácí síla:

Medvědí hora - Loučná nad Desnou

Dlouhé stráně

pondělí 8. srpna 2016

Ludvíkov vol. II

Víkend se nesl ve znamení boulderingu, vyrazili jsme na sever do Jeseníků. Oblast netřeba nějak dále představovat díky článku od Jelena o pár článků níže. V letních teplotách je tu příjemně a skalky i rychle vysychají po dešti a to jsme si ověřili na vlastní kůži :-). Po dni stráveném ve skalách přijde vhod v místní Kolibě orosený půl litr Holby a co víc si přát. 
Ideální podmínky

Večerní příprava

Rozlezy

Afrodita 6A+

Pistolník  low 7C


Temný řitíř 7A+

Čistič

Top  numero uno 6B



Koko Djambo 6B

Archangel 7A

Sponzoring by Ocún


čtvrtek 7. července 2016

Porúbka

Psát o tradiční slovenské oblasti, kterou dobře znají především starší lezci našeho oddílu je možná zbytečné, přesto zde někteří (včetně mě) ještě nelezli. Dlouho jsem se na Porúbku těšil a byla i v anketě letního oddílového výjezdu, jenže nevyhrála, tak jsme se s rodinou vypravili aspoň sami. Vzdálenost od Hradiště 140 km, většina po dálnici, ubytování přímo pod skalami v kempu, který je tak rozlehlý a vybavený, že uspokojí snad každého a především děti. Skalních sektorů je zde několik v různém sklonu a obtížnostech, všechny nedaleko kempu, s malými dětmi lze nejvíc doporučit sektor Lietačky, který je asi 300m od parkoviště na rovince u řeky Rajčianky a je zde velké množství lehčích a dobře odjištěných cest nižších obtížností (3 až 5). Samozřejmě jsou zde i vyšší čísla pro zkušené lezce, zaslechl jsem něco o oklouzanosti místních skal, ale snad až na nástupy úplně v pohodě. Navíc jste uprostřed Strážovských vrchů tudíž další lezecké oblasti Prečín, Višňové, Súlov jsou v blízkém okolí, turistika, horská kola apod., termální koupaliště jsou v Rajeckých Teplicích, levný krytý bazén v Žilině. A pivo točí přímo v kempu!




sektor Nollovky

sektor Lietačky


Lietačky - obtížnosti 3 až 5




Lietačky 3+


 

úterý 31. května 2016

Otevírání skal

Hola hej.S menší prodlevou(fak to dřív nešlo)pár informací k otevírání skal.Tak jsou otevřené ☺.V pátečním popracovním odpoledni se uskutečnilo symbolické otevírání skal.Sešlo se nás fakt kotel.Věková účast 6-60 no prostě super.Program- lezení,vínečko,špekáčky a kdo chtěl noclech pod širákem.Všem dík za účast. Hore zdar Delli.












pondělí 23. května 2016

Mont Blanc - Goulotte Chéré, II D+

MONT BLANC - Triangle du Tacul 3970m : Goulotte Chéré, II D+, 350m, led do 80°
Koncem dubna nám konečně vyšla předpověď počasí a hlavně taky čas na výlet do Šamonic.
Primárním cílem bylo vychutnat si relativně nenáročnou lezbičku v nádherné, ale poměrně často vyhledávané cestě Goulotte Chéré. To vychutnání se nám podařilo zejména díky Pavlovi, který to již dříve lezl, znal štandy a neb jsme byli ve třech, tak natahal všechny délky. Honza Hrežík z HO Hodonín převážně jistil a já se snažil udělat nějaké pohyblivé obrázky na GoPro. To snad brzy přidám. Co mi tak nejvíce utkvělo v mozkovně z výletu je asi fakt, že jen magor se tam nahoru může vypravit bez lyží, nebo alespoň sněžnic... :) Pavel si vzal zkušeňácky lyže. My jsme žili v naivitě a mysleli si, že cesta pod chatu Cosmique, kde jsme stanovali, bude prošlapaná. To šlapání z horní lanovky Aiguille du Midi v prašanu a s obřím báglem nás úplně odrovnalo. Takže další den jsme krom Pavla jen sbírali sílu, vařili, spali a jedli. Já si podestlal nenafouknutelnou samonafukovací karimatku, naládoval do sebe strepfeny, slivku, panadol a čekal jestli budu ráno použitelný. Naštěstí ráno choroba celkem stagnovala, počasí bylo výtečné, energie vyčerpaná šlapáním v prašanu, kopáním záhrabu a mrznutím na splasklé karimatce se vrátila a tak jsme si to znovu, již nalehko, prošlápli pod stěnu a náramně užili lezení v exponované stěně. Tož ideálka. Co vám budu povídat : ) Pavel natahoval délky jen se prášilo od motyk, štandy vskutku pohodlné, převážně bezpečně vyjištěné, výhledy naozaj rozprávkové, Honza jistil, já si hrál s kamerou a kochal se okolím, sem tam roztápěl zmrzlé prsty, ale jinak naprostá fantazie! Jediná vráska na výletě byla ta, že jsme nestihli nasrat Delliho tím, že ještě vyběhneme na Blank... :-). Tož a tady pár fotek z akce:

                     tož tudy se to leze                           

Aiguille du Midi a chata Cosmiques a pod ní naše stany
Cesta zpět na lanovku, v pozadí masiv Tacul


 
  
ráno - knedla v krku, nudla z nosa, pěkná kosa




 čas oběda



Pod nástupem do stěny

nějaké ty selfíčka






 

            šlapačka jak sviňa                      
první délky za námi